Letní škola v přírodě 2017 - Zvoneček

1. den - Pondělí - 5. 6. 2017

        
        Milé maminky a milí tatínkové.
 
        Hlásíme se Vám z Velké Úpy, kam jsme dorazili po hodině a půl z Hradce Králové. Cesta to byla veselá a první slzičky nám uschly na tvářičkách již po odjezdu. Ve Velké Úpě nás čekal pan majitel boudy Toničky, naložil kufry a my jsme hezky 2.000 metrů šlapali pěšky. Byla to cesta z kopce a do kopce, děti se už nemohly dočkat.
       Na chatě nás mile přivítala Irenka, paní majitelka a kuchařka. Vysvětlila nám, jak to tu funguje a hurá, už jsme se mohli jít ubytovat a přivlastnit si postýlky. Poté nás čekalo první kreslení do našich deníčků, které jsme si připravili už ve školce. Děti měly již spoustu zážitků jen po cestě na chatu. Některé děti viděly zajíce, jiní viděli dokonce srnku. 
        Chatu obklopuje krásná, malebná příroda, jako z pohádky. Děti byly nadšené, jen jen vyběhnout ven.
        Ale nejprve jsme se museli trochu posilnit, k obědu nás čekal vynikající vývar s knedlíčky a pečené kuře s bramborem. Chvíle odpočinku po obědě na pokojích (většinou to vypadalo tak, že všechny věci z kufru byly venku, mezi tím se povalovaly děti, pastelky a papíry).
        Poté jsme se vydali na naši první túru okolo chaty. Mysleli jsme si, že vylezeme jen na kopec, jenže kopce nebylo konec. Ale nakonec jsme to zvládli. U chaty Jany, jsme se občerstvili bílým jogurtem a domácí borůvkovou marmeládou (děti byly krásné až za ušima :D). A z malé túry okolo chaty se stala túra na 7 kilometrů. Ale ty výhledy a panoramata nám stála za to. Opravdu to bylo okozlující.
        Když jsme se blížili k boudě Toničce, měli jsme stále dost času před večeří a děti stále měly ještě dostatek sil, tak si stačily pohrát ještě na dětském hřišti a vyzkoušet si své smysly. 
        K večeři jsme naplnili bříška výborným rizotem a kyselou okurkou a protože bylo stále krásné počasí, do postýlek se nám ještě vůbec nechtělo, děti si hrály na zahradě, skákaly na trampolíně, chodily na chůdách, hrály ping-pong a mohly si nakreslit další obrázky do deníčku. Poté ještě na děti čekaly krásné pohledy a vyčistit zuby, poslechnout pohádku a šup do pelíšků.
        První den je za námi, děti už spokojeně oddychují v postýlkách a nechávají si zdát krásné sny.
    
        Zdraví Vás Monča, Janička a Kristýnka
 

2. den - Úterý - 6. 6. 2017

        
        Dobrý večer maminky, tatínkové, kamarádi.
 
        Hlášení číslo 2. Dnes jsme se vzbudili do chladného, šedivého rána. To nám však nebránilo běhat po celé chatě a budit ostatní. Velitelský čas 8:00 hlásí snídani, připravené čerstvé houstičky, každý si dle libosti může nabídnout housku s borůvkovou domácí marmeládou, se šunkou, paštikou nebo plátkovým sýrem. 
        Protože počasí není příliš příznivé, zůstáváme raději u chaty a zdobíme černá trička "na zničení". Dinosaury máme všude. Ostaní děti si hrají ve společenské místnosti uvnitř chaty se stavebnicemi, kreslí obrázky do deníčků nebo hrají společenské hry.
        Po sladké zdravé svačince (vodní meloun) se přece jen vydáváme na první výlet za dinosaury. Červené fáborky nás dovedou přes louku až do lesa, kde děti objevují zuby dinosaurů. Navlékají je na šňůrky, zavazují a z dětí se stávají pralidé, stejně jako byl Človíček z pravěku, o kterém si tu celou dobu čteme pohádky. Sbíráme šišky, procvičujeme počítání a šišky následně házíme na stromy se soutěží, kdo dohodí šišky na strom nejvýše. Na cestě zpátky do chaty si děti dávají ještě soutěž ve válení sudů a už rychle utíkáme na Toničku, kde nás čeká vynikající oběd - nudličkový vývar a kuře na paprice a vrtulky.
        Po obědě děti odpočívají (asi jako včera :D). Před půl druhou hodinou děti obešla jeskyní žena Klárka s informací o odchodu na odpolední výlet. Děti již čekaly venku, zase ty paní učitelky zdržovaly :D. Hurá vzůru do kopců a z kopců. Putovali jsme znovu okolo chaty Jana, kde jsme posvačili vynikající chléb a čerstvou pomazánku (upozorňuji všechny rodiče, že všechny děti pomazánku jedly!). 
        Původně jsme se chtěly dostat až k Čertovu mlýnu, ale co čert nechtěl, sluníčkové počasí nám přikryly černé a šedivé mraky a my jsme raději honem vraceli zpátky na chalupu. Cestou jsme stačily ještě posbírat přírodniny v lese. 
        Naštěstí jsme se stačili vrátit včas a jen co došel poslední malý turista, sputil se hrozný liják. V chatě jsme se však také nenudili. Děti si vyrobily pravé, nefalšované, přírodní medaile s obtisky pravých a nefalšovaných přírodnin. 
        K večeři jsme si pochutnali na zapečených bramborách. Po večeři děti dostaly další Človíčkův úkol, vymyslet tanec, který by zastavil déšť a liják venku, abychom se zítra mohly vydat na celodenní výlet. Tance se dětem náramně povedly. Za odměnu přišel i pan pošťák 
s pohledy, takže světýlka v dětských očích plápolají dál. Takže už jen do sprchy, prohlédnout od klíšťat (dnes máme tři úlovky, vyhrává Pavlík se dvěma a  Kubík s jedním) a spát.
 
        Pro dnešek se loučí Janička, Monča a Kristýnka
 

3. den - Středa - 7. 6. 2017

 
        Hlásíme se z hor již potřetí.
 
        Ráno nás znovu přivítala šedivá obloha, ale to nás nezastrašilo od toho, aby jsme se vydali na plánovaný celodenní výlet. Po snídani si děti přichystaly batůžky, raději i s pláštěnkami a mohli jsme vyrazit. Dnes jsme zvolili mírnější cestu, aby děti všechno zdárně zvládly. Pěškobusem jsme po chodníku dorazili až do Pece pod Sněžkou, cestou jsme viděli spoustu zajímavých věcí. 
        V areálu u lanovky jsme šly kolem řeky po vyšlapané cestičce, hezky co nejblíže přírodě. Děti objevovaly nové druhy brouků, vyzkoušely si, jak je studená vody v horských potůčcích, podívaly se na kabinovou lanovku, která vozí turisty na Růžovou horu. Škoda, že jsme nedohlédli až na Sněžku. Po cestě jsme se občerstvili jablíčkem a na dětském hřišti děti dostaly namazané rohlíčky s paštikou. 
        Cestou od lanovky jsme si vyzkoušely interaktivní program, který vedl lesní cestou, kde si děti mohly vyzkoušet různé úkoly a hry, které procvičily ne jen jemnou motoriku, hrubou motoriku, vizuální představivost atd atd atd. Děti soutěžily vždy po pokojích, kdy vybrali jenodho zástupce, který daný úkol měll splnit. Tímto způsobem jsme se dostaly až ke kapličce, ve které byla Krakonošova zpovědnice. Některé děti již předchozí den nakreslily obrázky toho, co by si přály. I na nkterých fotografiích je vidět, jak moc si to děti přejí. 
        Na chatu jsme se dopravili pěškobusem s 10 kilometry v nohou a všichni se už těšily na pořádný obídek - pořádná, poctivá bramboračka, masíčko, zelí a brambovorvý knedlík. Po obědě byl vyhlášen odpolední půlhodinový klid na pokojích a poté jsme se společně s dětmi přesunuli na zahradu, kde děti znovu využívaly trampolínu, hrály ping-pong, líný tenis, běhaly a dováděly. 
        Večeře dnes byla posunuta o trochu déle, díky pozdějšímu obědu, ale moc si děti pochutnali na zapečených těstovinách a čerstvé zelenině. Po večeři děti znovu čekal program venku a to - příprava tance, kterým přivoláme sluníčko a krásné počasí na další den, předvádění dopravních prostředků, domácích mazlíčků a povolání pouza pantomimou. Poté si děti ještě mohly hrát na zahradě.
        Velké překvapení příjelo ještě před večeří, přijel se na nás podívat pan ředitel a dětem přivezl košík plný sladkých jahod. 
        Poté šup do pyžámek, vyčistit zoubky,  převzít si pohledy, poslechnout pohádku a šupky do postýlek.
        Dnes jsme naštěstí pláštěnky vůbec nepotřebovali. Déšť, sníh a kroupy nám krásně minuli, ne však Černou horu. Snad nám počasí vydrží až do pátku. A asi Vás moc nepotěší, že se děti zatím vůbec domů netěší :)
 
        Krásný večer Vám přeje Kristýnka, Janička a Monča a také pan ředitel
 

4. den - Čtvrtek - 8. 6. 2017

 
        Krásný čtvrteční večer tatínkové, maminky, kamarádi.
        
        Dnes bylo poprvé opravu klidné ráno. Po včerejším celodenním výletě skoro všechny děti spaly až do 7:30 hod. Dokonce i paní Irenka musela po osmé hodině jít některé spáče budit. Po snídani jsme se pustili do výšlapu na náš oblíbený kopec k chatě Jana. Všechny děti kopec naposledy zdárně zdolaly, bez řečí a plní sil.
        U Jany se děti posilnily jablíčkem a natrhaly si různé květiny, různých barev a vyzkoušely si, jak se kreslí přírodninami bez pastelek, voskovek, temperových či vodových barev. Skoro všechny si kresbu květinami vyzkoušely. Vymýšlely nové způsoby, opravdu se děti vyřádily. Ale výtvory, které nakreslily byly úžasné a jedinečné.
        Jen co děti dokreslily už byl čas vyrazit zpátky  na chatu na obídek. Vydali jsme se prozkoumat nový terén a dobře jsme udělali, protože jsme viděli Sněžku (nejvyšší horu v České republice, jak stále dětem připomínáme). Děti byly z výhledu překvapené a celé udivené. 
        K obědu jsme se nadlábli čočkovou polévkou, sekanou a bramborovou kaší. Po obědě byl dnes dlouhý odpočinek, protože jeden kamarád nám onemocněl a musel odpočívat, než si pro něj přijela maminka s tatínkem. 
        Po vynikající svačině, kdy se dětem dělaly boule až za ušima - koláče s borůvovou marmeládou, si děti na zahradě mohly hrát, u stolečku si vyráběly "antistresové" míčky - plnily balónky moukou a kreslily na ně fixami. 
        A pak to propuklo. Jedn z posledních Človíčkových úkolů! Aby děti mohly odemknout Človíčkovu cestu odvahy, musely děti najít tři klíče stejné barvy, potom musely splnit řadu roztodivných úkolů (nasbírat kamínky, sestavit sluníčko, žebřík nebo kytičku atd.). A najednou byla cesta odemčena. Ve dvojicích seděti vydaly na průzkuma hledaly dvě věci - sladkost a něco, co nám zanechal sám Človíček - MEDAILE. Pro děti to nebylo snadné a medile zavěšené na stromech, které se cvrkaly přímo do nosu, nemohly skoro najít. Ale nakonec se vše podařilo a všichni malí pralidé získaly svou opravdovou Človíčkovu medaili.
        Naneštěstí zážitků pro dnešek nebylo dost. Přišel se na nás podívat sám velký vládce hor - Krakonoš. Chvíli si povídal s dětmi, ale pak už zase pospíchal, aby mu v jeho revíru nikdo neškodil.
        K večeři si děti, s naší pomocí, opekly buřty, ujídaly k tomu slané vdolky, no měli jsme se tu jako na hostině. Po večeři bylo ještě dostatek času na volnou hru a dovádění. Naposledy to stihl i pan pošťák s pohledy a děti se mohly jít vysprchovat s klidnějším srdíčkem, protože už některým se malinko začíná stýskat. Druhá polovina by tu ještě tak týden či dva zůstala. 
        Poslední pohádka, vyčistěné zoubky, zalehnout do pežin, dýchat čerstvý, horský vzduch a děti si už nechávají zdát krásné sny.
 
        Děkujeme za důvěru, kterou jste do nás vložily, že jsme si mohly užít tento týden s nejbáječnější partou dětí a zažít spoustu legrace a prožít úžasné zážitky. Dobrou noc a zítra již naviděnou - Monča, Janička a Kristýnka